Dřív ho měla doma každá babka. Teď ho sběratelé vykupují kolem 5 000 Kč

Makovník, vánočka nebo štrůdl patří k české pečařské tradici. A právě mák je jejich neodmyslitelnou součástí. Jenže aby z makových zrnek vznikla kvalitní nádivka, musí se rozemlít šetrně a pomalu. Moderní elektrické spotřebiče při vysokých otáčkách způsobují zahřívání, které mění tukovou složku a výsledek pak chutná nahořkle.

Ruční litinový mlýnek Porkert tenhle problém elegantně vyřešil. Přišrouboval se ke kuchyňské desce pomocí gumové podložky a otáčením klikou se zrnka jemně drtila bez nežádoucího tepelného zatížení. Žádná elektřina, žádné komplikace, stoprocentní výsledek.

Železárna, která vyrostla v kuchyňskou legendu

Začátek výroby se datuje do roku 1881, kdy Josef Porkert převzal areál železné huti ve Skuhrově nad Bělou. Původně se zaměřoval na klasické slévárenství, ale teprve jeho synové Wilhelm a Eduard přesměrovali produkci na kuchyňské pomůcky. V roce 1929 továrna vyráběla 400 tisíc kusů ročně a tři čtvrtiny produkce mířily do zahraničí. Mlýnky Porkert se prodávaly v Polsku, Anglii i v zámořských destinacích, obchodní síť pokrývala 36 zemí.

Po znárodnění v roce 1948 výroba pokračovala, ovšem v omezenějším rozsahu. Během normalizace se ve Skuhrově vyráběly především ruční mlýnky na mák, které se staly standardním vybavením českých domácností. Výroba skončila v roce 2010, kdy levná asijská konkurence donutila továrnu zavřít. O dva roky později značku obnovila firma Hanhart Morkovice.

Proč dnes rostou ceny původních kusů

Litina je materiál, který vydrží desítky let bez úhony. Mechanismus je jednoduchý, takže se prakticky nemá co pokazit. Mnozí majitelé tyto mlýnky stále aktivně používají, jiní je vystavují jako nostalgickou vzpomínku na dětství u prarodičů.

Na tuzemských bazarech a aukcích se dnes běžně zachovalé kusy pohybují v rozmezí 1 500 až 5 000 Kč. Sběratelské exempláře s kompletním značením, všemi originálními díly a zachovalým povrchem mohou dosáhnout výrazně vyšších částek, často přesahujících 8 000 Kč.

Co ovlivňuje finální cenu mlýnku

• Stav litiny – lehká patina nevadí, rozsáhlá koroze nebo praskliny hodnotu snižují
• Funkčnost mechanismu – klika musí pevně držet, vnitřní části být kompletní
• Čitelnost označení – vyražený nápis Porkert a číslo velikosti zvyšují atraktivitu
• Doplňky – původní krabice nebo návod mohou přidat tisíc korun navíc

Zajímavostí je, že konkrétní rok výroby nehraje zásadní roli. Poválečné a normalizační kusy jsou zajímavé právě svou typickou podobou a dostupností v pozůstalostech po babičkách.

Když jsem čistila pozůstalost po tetě, našla jsem v kredenci starý Porkert. Myslela jsem, že ho vyhodím, ale kamarádka mi poradila, ať se podívám na internet. Nakonec jsem ho prodala za 4 200 Kč sběrateli z Prahy, který sbírá staré kuchyňské náčiní.

Jak správně ošetřit mlýnek před prodejem

Paradoxně největší škody způsobují sami majitelé, když se rozhodnou mlýnek vyčistit. Agresivní čisticí prostředky nebo hrubé mechanické čištění smirkovým papírem mohou zničit autentickou patinu, která má pro sběratele hodnotu. Doporučený postup je maximálně šetrný:

• Měkkým štětcem nebo hadříkem opatrně odstranit nečistoty
• Krátce přejet suchým hadrem
• Nanést tenkou vrstvu strojního oleje proti další korozi

Pokud máte k dispozici původní krabici nebo návod, rozhodně je neskladujte. Tyto doplňky mohou zvýšit hodnotu o další tisíce korun. Před prodejem také zkontrolujte spodní část mlýnku – razítko „Made in Czechoslovakia“ je pro sběratele důležitým ukazatelem autenticity.

Litinový mlýnek Porkert tak prošel zajímavou proměnou. Z běžného kuchyňského náčiní se stal vyhledávaný sběratelský předmět. A pro mnohé i funkční nástroj, který dokáže připravit mák tak, jak ho žádný moderní spotřebič nedokáže.