Kdo má doma tenhle starý mlýnek na kávu, dostane od sběratelů 8 000 Kč minimálně

Vánoční tradice spojená s těžkou litinovým pomocníkem

Příprava tradičního vánočního pečiva bývala v minulosti časově náročnou záležitostí. Makovníky, záviny či vánočky vyžadovaly pečlivě umletý mák, který musel projít speciálním zařízením. Elektrické spotřebiče na tuto práci nebyly vhodné – při rychlém mletí se maková zrnka zahřívají a výsledná hmota získává nepříjemnou nahořklou chuť.

Ruční mlýnky řešily tento problém elegantně. Pomocí šroubového upevnění ke stolní desce a mechanismu poháněného klikou dokázaly zpracovat mák šetrně, bez nežádoucího tepelného zatížení. Výsledkem byla aromatická hmota ideální pro tradiční české pečivo.

Od železné hutě k výrobci kuchyňského vybavení

Historie výrobce sahá do roku 1881, kdy Josef Porkert převzal provoz železné hutě ve Skuhrově nad Bělou. Po útlumu původní činnosti se zaměřil na slévárenství. Rozhodující změnu přinesli až jeho synové Wilhelm a Eduard, kteří orientovali výrobu na ruční kuchyňské pomůcky.

Úspěch přišel rychle. V roce 1929 opouštělo továrnu ročně 400 tisíc výrobků, přičemž většina směřovala na zahraniční trhy. Firma měla obchodní zastoupení ve více než třech desítkách zemí včetně Polska, Anglie nebo zámořských destinací.

„Babička měla takový mlýnek přišroubovaný u okna v kuchyni. Vždycky před Vánoci jsme se u něj střídali s kličkou. Dneska ho mám doma na poličce a nechce se mi ho dát pryč,“ vzpomíná paní Jitka z Brna.

Proměny výroby po znárodnění

Rok 1948 přinesl zásadní změnu. Po znárodnění pokračovala výroba ve zúženém sortimentu, především během normalizace se továrna soustředila téměř výhradně na klasické ruční mlýnky. Konec tradice nastal v roce 2010, kdy levná asiatská konkurence donutila závod zastavit výrobu.

O dva roky později získala značku firma Hanhart Morkovice a obnovila její činnost. Mezitím však vzrostla hodnota původních skuhrovských kusů. Litinové provedení zaručuje dlouhou životnost a mechanická jednoduchost minimalizuje riziko poruchy.

Aktuální tržní hodnota historických kusů

Na tuzemských online tržištích se ceny pohybují v širokém rozpětí. Běžně zachovalé exempláře startují kolem 1 500 korun, standardní kusy v dobrém stavu dosahují přibližně 5 000 korun. Sběratelské rarity s kompletním označením a originálním povrchem mohou přinést výrazně vyšší částky, klidně 8000 Kč.

Několik faktorů ovlivňuje konečnou cenu:

• Stav litinového těla – lehká patina není na závadu, rozsáhlá koroze nebo zlomené části hodnotu snižují
• Funkčnost mechanismu – pevně usazená klika, kompletní vnitřní části a funkční šrouby zvyšují atraktivitu
• Čitelnost značení – vyražený nápis Porkert a číslo velikosti výrazně pomáhají
• Původní příslušenství – zachovaná krabice nebo návod mohou přidat až tisíc korun

Konkrétní rok výroby nehraje zásadní roli. Kusy z poválečného období i z normalizace jsou zajímavé svou typickou konstrukcí a relativně častým výskytem v domácnostech.

Časté chyby při údržbě snižují hodnotu

Majitelé často nechtěně poškodí hodnotu svého kusu nevhodnou údržbou. Po zjištění potenciální ceny se vrhají na agresivní čištění pomocí brusných prostředků nebo odmašťovačů. Takový postup typicky sníží sběratelskou hodnotu, protože autentická patina je pro zájemce důležitá.

Správný přístup vyžaduje šetrnost:

• Měkkým štětcem nebo hadříkem odstranit volné nečistoty
• Suchým hadrem krátce přejet povrch
• Nanést tenkou vrstvu strojního oleje proti korozi

Před případným prodejem nebo darováním stojí za to zkontrolovat dno mlýnku. Razítko „Made in Czechoslovakia“ může být zajímavým detailem pro sběratele. Stejně tak jakékoliv dochované papírové materiály – původní krabice či návod ke strojku dokážou cenu posunout nahoru.