Každé dítě jich mělo doma desítky. Kdo je nepotrhal, má dnes na cestu kolem světa
Zdroj obrázku: Pexels
Máte doma staré sešity Čtyřlístku a přemýšlíte, jestli náhodou nesedíte na malém jmění? Sběratelský trh s tímto legendárním komiksem má svá pravidla – a ta se výrazně liší od toho, co byste čekali.
První číslo Čtyřlístku z roku 1969 se na aukcích prodává za desítky tisíc korun. Tahle informace koluje internetem už roky a pravidelně vyvolává vlnu nadšeného prohledávání půd a sklepů.
Jak poznat, že Čtyřlístky, které jste našli na půdě mají skutečnou hodnotu? Kritéria jsou přísná, ale ne nesplnitelná.
Stav je důležitý, ale není to všechno
Na rozdíl od amerického komiksového trhu, kde fungují certifikační autority jako CGC nebo CBCS s přesnými gradingiovými škálami, český trh s Čtyřlístky žádnou oficiální certifikaci nemá. Hodnotu určuje jakýsi kolektivní konsensus zkušených sběratelů, kteří posuzují exempláře na základě let praxe a hluboké znalosti ediční historie.
Co to znamená v praxi? Že dva zdánlivě stejné sešity mohou mít dramaticky odlišnou cenu – a laik často netuší proč. Zatímco běžný prodejce vidí starý Čtyřlístek v dobrém stavu, zkušený sběratel rozpozná první tisk od dotisku, všimne si drobných rozdílů v tiráži nebo kvalitě papíru a dokáže ocenit kompletnost příloh.
Na toto pozor
Většina Čtyřlístků, které lidé doma najdou, má nějakou formu poškození. A bohužel, některá poškození jsou pro sběratele naprosto nepřijatelná. Jakékoli psaní do sešitu, ať už tužkou, perem nebo fixou, dramaticky snižuje hodnotu. Totéž platí pro pokreslené stránky, vystřižené obrázky nebo chybějící části.
Ještě horší je poškození vlhkostí. Mapy na stránkách, zplesnivění, vlnění papíru, to vše degraduje i potenciálně vzácný exemplář na pouhou čtenářskou položku. Vybledlé barvy od slunce, natržené strany, chybějící obálka? Jednoduše řečeno, čím lepší stav časopisů je, tím je větší šance, že za ně utržíte nějaký peníz.
Proč jsou některá čísla tak vzácná
Odpověď leží v ediční historii a ekonomické situaci tehdejšího Československa. Náklad raných čísel se pohyboval v řádech desítek tisíc výtisků. Pproti dnešním stotisícovým nákladům je to zlomek. Regionální distribuce navíc nebyla vždy spolehlivá, takže některá čísla mohla být v určitých oblastech prakticky nedostupná.
A pak jsou tu ediční kuriozity. Jedná se chybotisky, odlišné obálky pro různé regiony nebo čísla stažená z prodeje. Tyto anomálie jsou pro sběratele skutečnými poklady, protože jejich existence je často zdokumentovaná jen v paměti pamětníků a na specializovaných fórech.
Přílohy rozhodují
Jedna z nejpodceňovanějších otázek: co s vystřihovánkami, samolepkami a plakáty? Čtyřlístek byl revoluční právě díky těmto doprovodným materiálům. A pokud chybí, jsou vystřižené nebo poškozené, hodnota sešitu dramaticky klesá.
Investice, nebo nostalgie?
Je trh s Čtyřlístkem odolný vůči ekonomickým výkyvům? Analytici trhu s uměním tvrdí, že ano. Podobně jako u jiných sběratelských předmětů s hlubokou kulturní hodnotou vykazuje trh s Čtyřlístky pozoruhodnou stabilitu. Hodnota roste dlouhodobě, především u prvních dvou set čísel.
V lednu se prodalo i první číslo Čtyřlístku z roku 1969 za 55 000 Kč. „Například v roce 2020 se toto číslo na Aukru prodalo za 44 900 Kč. Je vidět, že jeho sběratelská hodnota ještě může jít nahoru,“ uvedl Pavel Krejčíř k číslu jedna kultovního komiksu s názvem „Vynález prof. Myšpulína“. Čtyřlístky tedy nemusí nosit jen štěstí, ale mohou přinést i malé jmění. Pokud tedy najdete doma staré výtisky v perfektním stavu, není nic jednoduššího, než svou štěstěnu prověřit.