Senioři si můžou přilepšit o tisíce korun. Bohužel o tom ale ví jen málokdo a peníze zbytečně propadnou

Senioři mají nově nárok na nejrůznější příspěvky na podporu svého zdraví. Málokdo o těchto možnostech však ví a peníze skutečně využije. Pojďte se s námi podívat, o které příspěvky lze žádat.

Než se dostaneme k roku 2026, stojí za zmínku téma, které trápí statisíce Čechů už dnes – duševní zdraví a jeho financování. Zdravotní pojišťovny totiž nabízejí příspěvky na psychoterapii a psychologické poradenství, jenže povědomí o nich je překvapivě nízké.

Duševní zdraví

Například VZP nabízí až 5 000 Kč ročně na sezení u psychoterapeuta či psychologa. OZP v rámci programu Zdraví 90 poskytuje dokonce až 10 000 Kč, podobné programy má i Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. Musíte však doložit kvalifikaci odborníka, protože pojišťovny uznávají psychology s vysokoškolským vzděláním, ideálně klinické psychology, a psychoterapeuty s akreditovaným výcvikem registrované u České asociace pro psychoterapii.

Podpora prevence

Ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny připravují systém, který má výrazně zvýšit účast na onkologických screeninzích. Princip je jednoduchý: kdo chodí na prevenci, bude odměněn. Kdo ji dlouhodobě ignoruje, může přijít o některé výhody.

Bonifikované mají být především tyto preventivní programy:

• screening rakoviny prsu (mamografie) –
• screening rakoviny prostaty (vyšetření PSA)
• screening rakoviny tlustého střeva a konečníku (test na okultní krvácení, kolonoskopie)
• screening rakoviny děložního čípku (cytologie, test na HPV)

Podle dostupných informací z jednání se bonusy mohou pohybovat v řádu stovek až tisíců korun za jednotlivý screening, například kolem 1 000 Kč za mamografii nebo až 2 000 Kč za kolonoskopii. Aktivní pojištěnec, který absolvuje všechny doporučené prohlídky, by si tak ročně mohl přijít na částku přesahující 10 000 Kč.

Jak to bude fungovat v praxi

Pojišťovny plánují využít elektronické zdravotní záznamy. Absolvování screeningu se ověří automaticky z dat vykázané péče. Žádné papírování, žádné sbírání razítek. Bonus by měl být připisován buď přímo na účet, nebo do benefitního systému pojišťovny.

A co ti, kteří na prevenci nechodí? Zde se diskuse teprve rozjíždí. Mezi zvažovanými opatřeními jsou:

• zvýšení spoluúčasti na léčbě v případě onemocnění, které mohlo být zachyceno screeningem –
• omezení přístupu k nadstandardním benefitům
• snížení příspěvků na jiné preventivní programy

Přesná podoba legislativy je však stále předmětem debat. Finální pravidla se mohou od současných návrhů lišit.

Rakovina je na vzestupu

Čísla jsou neúprosná. Rakovina tlustého střeva patří v Česku k nejčastějším onkologickým diagnózám, přitom při včasném záchytu je vyléčitelná v naprosté většině případů. Podobně je to u rakoviny prsu nebo děložního čípku. Screening zachraňuje životy.

Problém je, že účast na preventivních prohlídkách v Česku dlouhodobě zaostává za západoevropským průměrem. Finanční motivace může být tím impulsem, který část populace přiměje k návštěvě lékaře. Kritici namítají, že zdraví by nemělo být předmětem finančního vydírání. Zastánci kontrují, že stávající systém prostě nefunguje a je třeba zkusit něco nového.

Miliardy, které propadají

Samostatnou kapitolou je nevyčerpání existujících benefitů. Pojišťovny každoročně vyčleňují značné prostředky na preventivní programy, příspěvky na sport, vitamíny, očkování nebo lázeňské pobyty. Velká část těchto peněz ale zůstává nevyužita – prostě proto, že pojištěnci o nich nevědí.

Senioři, kteří by z mnoha příspěvků mohli těžit nejvíce, se o nich často dozvídají náhodou nebo vůbec. Informace jsou roztroušené po webech pojišťoven, v nepřehledných katalozích benefitů, v aplikacích, které starší generace nepoužívá.

Nejlepší je si tedy zjistit, jaké preventivní prohlídky máte v daném věku absolvovat. Podívejte se na webové stránky své pojišťovny, jaké benefity nabízí. Pokud spadáte do rizikové skupiny, objednejte se na screening. Zeptat se můžete i svého praktického lékaře, který by vám měl poradit.