Který den v týdnu je nejhorší pro zdravotní operaci? Výzkum to ukázal jasně

Když se řekne víkend, většina z nás si představí odpočinek, rodinný čas nebo výlet. Jenže pro pacienty, kteří se právě v těchto dnech ocitnou na operačním sále, může být realita podstatně méně příjemná. Analýzy dat z kanadského Ontaria totiž naznačují, že riziko úmrtí po operaci provedené o víkendu může být o 9 až 12 procent vyšší než u zákroků ve všední dny. A to není číslo, které by šlo jen tak přejít.

Na první pohled to zní absurdně. Medicína je přece věda, nemocnice fungují nepřetržitě a lékaři skládají přísahu, že budou pomáhat bez ohledu na den v týdnu. Jenže právě v tom spočívá jádro problému. Nemocnice sice fungují, ale ne vždy ve stejném režimu.

Co vlastně víme o tzv. víkendovém efektu

Výzkumníci, kteří se tímto fenoménem zabývají, neporovnávají jablka s hruškami. Moderní statistické metody, jako je vícerozměrná regresní analýza nebo párování podle skóre propensity, umožňují srovnávat pacienty, kteří jsou si ve všech podstatných ohledech podobní. Liší se pouze v jednom. Jeden byl operován v úterý, druhý v sobotu.

Studie přitom zohledňují typ operace, závažnost onemocnění, přidružené nemoci i celkový zdravotní stav pacienta před zákrokem. Nejde tedy o to, že by o víkendu přijížděli těžší případy.

Kde se láme chleba

Odpověď je překvapivě prozaická. O víkendu je v nemocnicích méně zkušeného personálu a omezená dostupnost některých služeb. Méně seniorních chirurgů, anesteziologů, internistů s rozhodovací pravomocí. Laboratoře často jedou v omezeném režimu, konzultace s úzkými specialisty se odkládají, rychlá interpretace CT nebo MRI snímků trvá déle. Když se počítá každá minuta, omezené zdroje o víkendu se stávají kritickým faktorem.

Konkrétně jde o několik mechanismů, které se vzájemně posilují:

• Zpoždění v diagnostice kvůli menšímu počtu radiologů
• Odložené konzultace se specialisty
• Snížená dostupnost urgentních zákroků jako endoskopie nebo angiointervence
• Horší koordinace při střídání personálu
• Mladší lékaři v první linii s omezenou seniorskou podporou

Týká se to i Česka?

Nedávné diskuse o pracovních podmínkách lékařů a sester v českých nemocnicích jasně ukazují, že personál je na hranici kapacit. Přesčasy, nedostatek specialistů v některých oborech, odchody zkušených lékařů do zahraničí. To vše vytváří prostředí, kde víkendová služba může být náročnější než ta ve všední dny.

Co s tím?

Řešení existují, i když nejsou jednoduchá ani levná. Personální posílení víkendových směn, plná dostupnost laboratorních a zobrazovacích služeb sedm dní v týdnu, lepší protokoly pro předávání pacientů mezi týmy. Telemedicína může pomoci zpřístupnit konzultace se specialisty i v době, kdy nejsou fyzicky přítomni v nemocnici. Některé nemocnice ve světě už experimentují s modelem sedmidenního týdne.

Možná nejdůležitější je ale samotné uvědomění. Dokud budeme víkendový efekt považovat za statistickou kuriozitu nebo nutné zlo, nic se nezmění. Každý pacient si zaslouží stejnou kvalitu péče bez ohledu na to, jestli ho sanitka přiveze v úterý nebo v sobotu. A to je princip, na kterém by měl stát každý zdravotnický systém, který se chce nazývat moderním.

Otázka, kterou si možná položíme až příště, když budeme plánovat nějaký zákrok nebo když nás osud zavede do nemocnice právě o víkendu, zní jednoduše: Je náš systém připraven nás zachránit kdykoliv? Odpověď zatím není tak jednoznačná, jak bychom si přáli.